Krásný závěrečný koncert ZUŠ
Ve středu 24.6. se konal krásný závěrečný koncert naší ZUŠ Josefa Lady ve Velkých Popovicích. Krásný úžasným přednesem všech vystupujících žáků, uměleckým zážitkem a atmosférou, kterou umí vykouzlit pouze děti svojí přirozenou bezprostředností.
Již při vstupu do Vzorné lidové knihovny, kde se koncert konal, a která, pokud si můžu dovolit tuto vsuvku, nese čest svému jménu, to doslova bzučelo jako v úle, chystaly se a slaďovaly nástroje, děti natěšené a slavnostně oblečené procvičovaly detaily a souhru s doprovodem, zkoušely přednesy s mikrofony, probíhaly divadelní nácviky, pedagogové s úsměvem a nadšením vítali příchozí a organizovali chod příprav. Připadala jsem si jako před koncertem v Národním divadle. Všichni drží palce s lehkým lechtáním v oblasti žaludku, aby to dobře dopadlo… Vždyť jsou tam přece naše děti.
A to, že jsou šikovné a zaslouží si naši úctu a pochvalu je nasnadě. Nevím jak vy, ale já když jsem poprvé na střední mluvila do rozhlasu, klepal se mi hlas a následně i kolena, a když jsem měla před třídou zazpívat u tabule písničku, tak mi profesor řekl, ať raději jenom řeknu text 🙂 .
Ale nejedná se jen o trému, která mimochodem nebyla na dětech vůbec poznat, ale také o nelehké období cvičení na hudební nástroj, překonávání překážek, kdy něco nejde, a tak nějak drhne.
A v letošním školním roce se k tomu přidala situace s koronavirem, kdy děti musely zůstat od března doma. A znáte to, k učení aby je nutil. Ještě živě si pamatuji sama sebe, když přišel čas k učení, a to jsem měla myslím silnou motivaci po vědomostech, musela jsem neodkladně dělat věci, které jsem před tím statečně přehlížela a dělala, že nejsou.
Proto si velmi vážím a považuji za důležitou distanční výuku, kterou zorganizovali pedagogové ZUŠ, a přes počáteční drobné potíže, většinou s technikou, vedli a učili naše děti do konce školního roku. Není to sice jako na živo, tváří v tvář, přesto se podařilo děti zdárně připravit. A je moc fajn, že vše, co se naučily, mohly slavnostně přednést na koncertě ZUŠ.
Byla jsem doslova ohromená uměním malých velkých houslistů, pod vedením Světlany Oliveiry a Jana Alána, hlubokým sametovým zvukem klarinetu žákyň paní Jany Černohouzové, prezentací skladeb zahraničních i českých klasiků na zobcovou i příčnou flétnu pod vedením Pavla Špundy, Andrey Šebek Procházkové, Miloslava Bartoše, Pohádkové horny s přehrávkou stejnojmenné skladby žákyně 6. ročníku Pavla Špundy, vše za úžasného klavírního doprovodu Miloslava Bartoše. Dále sálem knihovny zazněla lidová píseň hraná na trubky za doprovodu Pavla Špundy, valčík s etudou v klavírním podání žáka Daniela Wunsche.
Přednesy jednotlivých skladeb byly prokládány recitací básní a loutkovým představením, na jejichž protagonistech bylo vidět, jak moc moc se těší a nemůžou se dočkat.
Také zazněly sólové zpěvy pod vedením Anety Aberlové a Lyudmyly Ostash. Píseň Tota Helpa a Pes pro každý případ si naše rodina pobrukuje dodnes.
No, a tak jsme se v této slavnostní a krásné atmosféře, protkané dojetím a pýchou, jak my, rodiče a prarodiče, tak učitelé a žáci, dobrali k úspěšnému završení školního roku.
Máme unikátní sytém výuky žáků na ZUŠ na individuální úrovni, který nemá ve světě obdoby. Chraňme a podporujme proto co je zdravé a dobré pro další rozvoj a vzdělávání umělecky nadaných žáků.
S láskou a úctou díky všem za celoroční práci.
Dita Becková – máma